Naučná stezka

Naučná stezka "Jilemnice známá neznámá"

Naučná stezka "Jilemnice známá neznámá" je jednou z nenáročných tras nebo spíše procházkou, která Vás provede malebným městečkem Jilemnice a jeho blízkým okolím. Nachází se v podhůří našeho nejvyššího pohoří Krkonoš. Stezka, jež je 7,5 km dlouhá, Vás seznámí se všemi zajímavostmi a krásami tohoto města.

Popis okruhu (žluté turistické značení):

Pomyslný začátek naučné stezky objevíte na jilemnickém Masarykově náměstí. Můžete zde v srdci města zhlédnout budovu radnice, barokní sousoší sv. Kříže a sousoší Panny Marie pocházející z dílny M. B. Brauna. Uprostřed náměstí klidně šumí empírová kašna. Odtud se vydejte po žluté turistické značce Husovou a dále Dolení ulicí k rodnému domu spisovatele Jaroslava Havlíčka. Na něm je umístěna pamětní deska. Odtud pokračujeme dále po žluté k rozcestníku U labutě, kde na chvíli odbočíme na trasu červeně značenou, abychom se podívali do Hrabačova k domku, kde žil Bohumil Hanč. Zde odbočíme vlevo do kopce k Hrabačovské zvoničce, odkud je krásný výhled na hrabačovské údolí a vrch Žalý s rozhlednou. Po malém odpočinku se vydáme zpět k rozcestí U Labutě. Odtud budeme zase pokračovat po žluté stále do kopce, kolem kapličky sv. Anny, mineme hotel Vyhlídka a u vodojemu odbočíme vpravo k vyhlídce na Kozinci. Milovníci dalekých rozhledů zde mohou obdivovat výhled na krkonošské hřebeny (Kotel, Krkonoš, Žalý s rozhlednou). Po úzké lesní a polní cestě přejdeme celý vrch Kozinec a až na konci lesa se dáme vlevo, tady se nabízí opět rozhled do kraje. Uvidíte zde kopec Strážník, Kozákov a malebnou vesničku Mříčnou s kostelíkem sv. Kateřiny. Sejdeme k rozcestníku pro cyklisty "Pod Kozincem", lesní cestou se dostaneme až k úvozu, kterým projdeme. Na jeho konci se nám otevře velmi působivý pohled na Jilemnici, my však musíme svůj zrak zaměřit na sochu sv. Jana Nepomuckého po pravé straně. k němuž se vydáme. Po chvíli odbočíme k mohutnému stromu po levé straně, u něj se dáme vpravo k nejbližšímu stromoví. Ocitli jsme se na dětském hřišti, kde zase na chviličku odbočíme ze žlutého značení doleva a kolem koryta někdejšího zázračného potůčku dorazíme ke kapli sv. Isidora. Příjemný chládek nabízející se k odpočinku opustíme stejným směrem zpět na dětské hřiště, odkud budeme pokračovat po žluté jilemnickou čtvrtí zvanou Nouzov. Téměř na jejím konci odbočíme vpravo, projdeme zadní bránou parku a vstoupíme tak do zámeckého parku. V zámku, který po chvíli mineme, je dnes umístěno Krkonošské muzeum s velmi poutavou expozicí. Před hlavní branou zámeckého nás donutí svou mohutností zaklonit mírně hlavu kostel sv. Vavřince. Budovu gymnázia můžeme zahlédnout úplně vlevo, my se však vydáme vpravo k budově bývalé dívčí školy, dnes základní škole. O pár kroků dále se nám po pravé straně otevře Zvědavá ulička, patřící k největším zajímavostem města. V její patě po levé straně je zrekonstruovaný Šaldův statek. Pokud bychom prošli celou Zvědavou uličkou, mohli bychom navštívit i zdejší městské hřbitovy, my však budeme stále pokračovat po žluté. Ještě než opustíme Zvědavou uličku, povšimneme si busty akademika Josefa Hanuše na nové budově školního areálu. Poté projdeme pod sportovním stadionem, kolem sokolovny a budovy plaveckého bazénu na Tyršovo náměstí. Odtud již zbývá pouze pár kroků do cíle – na Masarykovo náměstí.

Pro zvětšení klikni na mapu

Zastavení

1. Masarykovo náměstí
   Masarykovo náměstí se rozkládá na středověkém půdorysu a po staletí tvoří jádro našeho města. Není divu, že každý dům je tu doslova nabit historickými událostmi. Dominantu náměstí tvoří radnice klasicistně upravená po velikém požáru města roku 1788. Vedle řady historických měšťanských budov bychom neměli přehlédnout ani dvě pěkná barokní sousoší z počátku 18. století a krásnou empírovou kašnu z roku 1838.
2. Rodný dům Jaroslava Havlíčka
   Dům čp. 54 pochází ze druhé poloviny 19. století. 3. února 1896 se tu narodil slavný český spisovatel Jaroslav Havlíček. Měšťanský dům plný tajemných zákoutí, původně vklíněný do husté okolní zástavby, zůstal hluboko v Havlíčkově mysli a stal se jedním z umělcových významných inspiračních zdrojů.
3. Dům, kde žil Bohumil Hanč
   V hrabačovském domku čp. 771 žil se svou ženou nejslavnější český lyžařský závodník v období před I. světovou válkou Bohumil Hanč. Odtud odešel 23. března 1913 na Labskou boudu. Druhý den se na hřebenech zúčastnil závodu na 50 km a po statečném boji s rozbouřenými živly v důsledku vyčerpání a podchlazení zahynul Druhou obětí závodu se stal jeho přítel Václav Vrbata, který Hanče přijel na hory povzbudit a snažil se mu v krutých podmínkách pomoci.
4. Hrabačovská zvonička
   Prostý půvab hrabačovské zvoničky z poloviny 19. století svědčí o tom, jak citlivě naši předkové dokázali objekt zasadit do krajiny. Zvuk zvonku se odtud navíc krásně nesl celým širokým údolím.
5. Kaplička sv. Anny
   Kaple sv. Anny na úbočí vrchu Kozince byla vysvěcena roku 1908 a stála tehdy ještě daleko v polích. Již v devatenáctém století bychom tu našli kříž. Lípy před vchodem za bezmála sto let existence této půvabné drobné stavby zmohutněly a přetvořily celé místo ve významnou krajinnou dominantu.
6. Vyhlídka na Kozinci
   Vyhlídka na Kozinci nabízí působivý pohled na hrabačovské údolí s továrnou Cutisin, a.s., kde vyrábějí umělá střeva pro potravinářský průmysl. Nás však zaujmou především krkonošské hřebeny – charakteristická kupa Žalého s rozhlednou a pro Jilemnicko typická kulisa Kotle a Krkonoše. Již ve středověku jsou na Jilemnicku doloženy měděné doly. Také Kozinec ukrývá ve svém nitru staré šachty a štoly různého stáří. Těžba tu byla naposledy obnovena za I. světové války, ale navzdory obrovskému nedostatku barevných kovů se nevyplácela brzy byla zastavena.
7. Kaple sv. Isidora
   Kaple sv. Isidora, patrona rolníků, byla postavena v roce 1719. O jejím barokním původu svědčí zbytky dvou postranních schodišť vedoucích ke sklípku s kdysi mohutným pramenem vody. Již v sedmnáctém století odtud byla životodárná tekutina vedena do města. Vodovod, postupně několikrát upravovaný, prokazoval městu poslední, již skromné služby, ještě v sedmdesátých letech 20. století.
8. Zámecký park
   Zámecký park se rozkládá na ploše zhruba 4 ha. Jeho jádro je doloženo již v 17. století, kdy měl zřejmě ještě renesanční podobu. Později prošel řadou úprav, poslední v 90. letech 19. století za hrabat Harrachů. Najdeme tu řadu krásných a cenných dřevin. K nejkrásnějším stromům patří mohutná lípa při hlavní bráně. V zámeckém parku proti vstupní bráně stojí pomník geologa Františka Pošepného, vynikajícího českého vědce, světoznámého geologa a mineraloga. Je zakladatelem světové ložiskové geologie. Reliéf pomníku je dílem Bohumila Kafky. Podle svého přání byl František Pošepný pochován na katolickém hřbitově v rodné Jilemnici.
9. Zámek
   Zámek vznikl na místě staré valdštejnské tvrze někdy ve druhé polovině 16. stol. a renesanční jádro si přes několik úprav (poslední r. 1895) uchoval dodnes. Vystřídala se zde řada majitelů. Známí jsou zejména Harantové z Polžic a Bezdružic a hrabata Harrachové. Od roku 1953 slouží tento památkově chráněný objekt bohatým a zajímavým expozicím Krkonošského muzea.
10. Budova gymnázia
    Svěcení nové městské školy v roce 1869 se stalo mohutnou národní manifestací, jíž se zúčastnilo na 10 000 osob. Budova od té doby nepřetržitě slouží školským potřebám. Od šedesátých let minulého století zde sídlí gymnázium a sportovní gymnázium, v němž roku 1972/73 byly zřízeny speciální sportovní lyžařské třídy. Vyšla odtud řada našich významných sportovců.
11. Kostel sv. Vavřince
    Barokní kostel sv. Vavřince je poprvé připomínán již ve 14. století. Dnešní stavba vznikla podle projektu pražského stavitele J. J. Aichbauera v letech 1729–1736. Zatímco vnější podobu zčásti změnily tři velké požáry, interiér si zachoval stylově jednotné, velmi kvalitní a působivé barokní vybavení.
12. Budova bývalé dívčí školy
    Nákladnou pseudorenesanční budovu bývalých dívčích škol si Jilemničtí podle projektu architekta Jana Vejrycha postavili v letech 1897–1899 a byli na ni náležitě hrdí; k nejhezčím jilemnickým stavbám patří dodnes. Nyní tu sídlí jedna ze zdejších základních škol a její specializované lyžařské třídy se svědomitě starají o výchovu našeho lyžařského dorostu.
13. Busta Josefa Hanuše
    Busta akademika Josefa Hanuše (1872–1955) umístěná na nové školní budově v ul. J. Harracha oznamuje, že se tu narodil vynikající český vědec, profesor ČVUT a člen ČSAV. Vědci dodnes vysoce oceňují jeho přínos pro obor analytické chemie, věnoval se zejména organickým činidlům a jejich využití v potravinářské a anorganické chemii.
14. Šaldův statek
    Tzv. Šaldův statek čp. 121 stál donedávna zhruba o deset metrů dál v louce a zdálo se, že mu neodvratně hrozí zkáza. V devadesátých letech byl však tento památkový objekt majiteli za podpory města a státu citlivě rozebrán, přesunut a uveden do současného stavu.
15. Zvědavá ulička
    Zvědavá ulička vznikla po obrovském požáru města v roce 1788. Dnes už ojedinělý soubor roubených domků získal jméno podle charakteristického posunutí většiny chalup o jedno okno směrem do uličky, aby zvědaví obyvatelé nepřišli o nic ze zdejšího kdysi rušného dění.
16. Městské hřbitovy
    Městské hřbitovy ukrývají hroby mnoha významných osobností. Například na katolickém hřbitově odpočívá geolog František Pošepný a slavný fotograf Zdenko Feyfar, na evangelickém mistr lyžař Bohumil Hanč, v urnovém háji spisovatelé Jaroslav Havlíček a Jan Weiss a skvělý propagátor turistiky Jan Buchar a další.
17. Sokolovna, sportovní stadion, plavecký bazén
    Sokolovnu postavili se značnými finančními oběťmi v roce 1896 jilemničtí sokolové. Hezká původně pseudorenesanční budova se stala jedním ze zdejších společenských center – vedle cvičení bychom se tu na přelomu 19. a 20. století mohli zúčastnit divadelního představení, později by nás lákal také biograf. Za I. světové války sloužila sokolovna jako lazaret pro raněné vojáky. Dnešní podobu získala přestavbami ve čtyřicátých a padesátých letech 20. stol. Sportovní stadion, jehož základ byl vybudován v roce 1921 nad sokolovnou, patřil ve své době k největším sokolským cvičištím v republice. V tomtéž roce se zde uskutečnil župní sokolský slet. Poté byl stadion několikrát modernizován, například roku 1961 zde byla zavedena na svou dobu vzácná novinka – umělé osvětlení 1 km dlouhé lyžařské dráhy. Krytý plavecký bazén byl postaven v r. 1984. Jádro tvoří bazén o rozměrech 8 x 25 m a dále dětský bazének, navštívit tu můžete též saunu, klubovny a bufetové zařízení.
18. Tyršovo náměstí
    Tyršovo náměstí sloužívalo ještě v 19. století jako dobytčí trh. Na jeho západní straně byla roku 1888 založena nová radnice, přeměněná po založení reálného gymnázia v roce 1913 ve školní budovu. Mezi mnoha později slavnými studenty najdeme i jméno populárního hudebníka a výtvarníka Jiřího Šlitra. Ve středu náměstí je umístěn pomník obětem I. a II. světové války.

Naučná stezka vznikla s laskavým svolením vlastníků pozemků.
Na vzniku stezky se podílely:
Město Jilemnice, ČKS SKI Jilemnice, Informační středisko v Jilemnici, KČT a Lesy ČR.