Ptačí budky slouží jako náhrada přirozených dutin. Nejčastěji jsou dutiny ve starých stromech, kterých v kulturní krajině z důvodu hospodaření, bezpečnosti nebo ochraně majetku není mnoho. Stromy se totiž obvykle pokácí dříve než taková dutina může vzniknout. Přirozeně dutiny vznikají ve vyhnilých částech stromů nebo je některé druhy ptáků tesají – nejčastěji strakapoud, datel či žluna. Výroba a vyvěšování budek je tak nejjednodušší způsob, jak podpořit ptáky, kteří ke svému životu dutinu potřebují.
V Jilemnici a jejím bezprostředním okolí je v rámci projektu „Ptačí budky“ vyvěšeno celkem 45 budek pro různé druhy ptáků. Ty jsou každoročně kontrolovány, opravovány, čištěny a sledována jejich obsazenost. Jejich rozmístění je znázorněno na mapě, která se po kliknutí otevře v novém okně. Pokud budete chtít ptačí obyvatele budek pozorovat, prosím nerušte je v bezprostřední blízkosti a do budek nezasahujte. I delší zdržování se u budky může ptačí rodiče vyrušovat od krmení mláďat a tak jim uškodit. V hnízdním období můžete nejčastěji zaznamenat sýkory a vrabce.
Kdo kdy kde hnízdil
Od počátku projektu je obsazenost budek poměrně dobrá a to průměrně 73 %. Mezi nejběžnější obyvatele patří sýkora koňadra a sýkora modřinka. Dále to jsou vrabec polní, špaček obecný, brhlík lesní, lejsek šedý a sýkora uhelníček. Ze zajímavějších druhů pak lejsek černohlavý. Mezi obyvatele patří ale i živočichové z třídy hmyzu či savců. Z hmyzu byl nejběžnější sršeň obecný nebo čmelák. Ze savců pak myšice lesní nebo plšík lískový. I neobsazené budky jsou užitečné, slouží pro nocování ptáků a to celoročně.
Graf celkové obsazenosti budek ptáky v jednotlivých letech.
Graf celkové obsazenosti budek v letech 2011–2019.
Tabulka procentuální obsazenosti budek v jednotlivých letech.
Typy budek
Každý ptačí druh preferuje jinou dutinu, proto i budky mají různé parametry. Liší se velikostí vletového otvoru, tvarem a velikostí vnitřního prostoru (rozměr dna a hloubka dutiny) a v neposlední řadě umístěním. Každá budka by měla ptákům nabízet výhodné a bezpečné místo pro vyhnízdění a vyvedení mláďat.
- Sýkorník – základní typ ptačí budky vhodný pro několik ptačích druhů (všechny druhy sýkor, lejsek černohlavý, brhlík lesní, vrabec domácí a polní). Jako obrana proti predátorům je buď vletový otvor předsunutý nebo je uvnitř pod vletovým otvorem překážka. Vletový otvor je také chráněn proti zvětšení od špačka či strakapouda oplechováním. Vespod budky je menší otvor pro odtok vody a nečistot, je také důležitý pro větrání. Použitý materiál jsou buď silnější prkna (cca 2 cm) nebo voděodolná překližka.
- Lejskovník/rehkovník – klasická ptačí polobudka. Je vhodná pro druhy jako lejsek šedý nebo rehek domácí či zahradní, červenka obecná a další. Tyto druhy vyžadují pro hnízdění různé výklenky, polodutiny s velkým vletovým otvorem. Někdy stačí i římsa, okapová roura apod.
- Šoupálkovník – specifický typ budky pro šoupálky. V Jilemnici se můžeme setkat pouze se šoupálkem dlouhoprstým. Je to druh, který se zdržuje výhradně na kmenech stromů, kde hledá hmyz specifickým pohybem kolem kmene. Budka je uzpůsobena dvěma vletovými otvory a tvoří jakousi škvíru, která napodobuje typická místa, kde šoupálek hnízdí.
- Špačník – budka podobná sýkorníku, jen má o něco větší rozměry a větší vletový otvor. Špačků je v Jilemnici stále poměrně dost a tak nepatří mezi preferované druhy vhodné k podpoře budkami. Špačník je tedy v rámci projektu zatím jen jeden.
- Poštolkovník – velká polobudka vhodná pro větší druhy ptáků jako jsou poštolky nebo kalousi ušatí. Vhodné umístění je výše ve stromě s volným prostorem pro rozlet.
- Sovník – budka vhodná pro sovy hnízdící v dutinách, v našem případě pro puštíka obecného. Puštík obecný v dřívějších letech v zámeckém parku hnízdil, ale po vichřici Kyrill a značnému úbytku starých stromů z centra Jilemnice zmizel.
- Rorýsovník – budky pro rorýse se umisťují alespoň 5 metrů nad zem většinou na budovy. Slouží jako náhrada pro hnízdění hlavně v případě rekonstrukcí/zateplování budov, kdy původní hnízdiště často zanikají. Některé druhy budek se dají zabudovat přímo do zdí/zateplení. Do mapky jsou zařazeny 3 budky, které vyrobily děti z I. ZŠ. Z původního umístěny na budově družiny (č.p. 85), byly z důvodu rekonstrukce na jaře roku 2015 přesunuty na protější objekt.
Historie projektu
Prvních 25 budek bylo vyvěšeno v roce 2005 panem Štěpánkem a panem Myslivcem. Od roku 2010 jsou budky spravovány ornitologem Luďkem Petrilákem. V roce 2015 se projekt dostal do další fáze růstu. Nové budky se podařilo instalovat díky grantu Libereckého kraje, který spolufinancoval úpravy zeleně na katolickém hřbitově a také v souvislosti s výstavbou sportovního areálu Hraběnka. Ke klasickým sýkorníků tak přibyly – polobudky pro lejsky šedé a rehky, větší budka pro puštíka, velká polobudka pro poštolku či kalouse nebo šikmá budka pro šoupálka. Nyní je vyvěšeno 45 ptačích budek různých typů. Celý projekt je zaštítěn odborem životního prostředí v Jilemnici.