Z vysockého hřebene k Jizeře

Vysoké nad Jizerou – podle pověsti založil městečko Vysoké a hrad Nístějku uhlíř Havlas Pavlata (roku 1500 pronesl proroctví o osudech země České), jenž dovedl ochočeného medvěda na pražský dvůr a panovník jej odměnil krajinou nad Jizerou. Záznamy o městě se ale poprvé objevují už r. 1354. Vysoké leží 703 m n. m., vzdálenost od správních, hospodářských a kulturních center způsobila, že Vysocko žilo dlouho vlastním značně nezávislým způsobem života – romantická krajina a dramatické přírodní jevy („Vysočáci mají půl roku zimu a zbytek roku zejmu“) utvářely osobitý charakter zdejších obyvatel. Na kulturní tradici písmáků a zpěváckých a divadelních spolků navazuje spolek Krakonoš, od roku 1971 hostitel festivalu Krakonošův divadelní podzim. Vlastivědné muzeum je zaměřené zejména na místopis, atrakcí je velký pohyblivý betlém. Ve Vysokém byl založen v pořadí třetí SKI klub na území dnešní ČR – v roce 1903, krátce po jilemnickém a pražském. Významným rodákem je dr. Karel Kramář (1860–1937), významný politik, vlastenec a první předseda vlády Československé republiky.

Nístějka – zřícenina hradu z 1. pol. 14. století, který zanikl požárem v 15. století, se nachází poblíž obce Hradsko.

Sklenařice – široké a hluboké údolí na úbočí horského hřebene, které je chráněno okolními vrchy před horskými vichřicemi a otevřené jen úzkou průrvou k Jizeře, a ze strání nad údolím je na všech stranách vidět dalekou, modravou kulisu hor, jež tuto kotlinu rámuje jako mohutný, impozantní obraz horské přírody, připoutavší k sobě na první pohled zrak i srdce člověka. Opravdu to není nadnesené, platí to dodnes. Jméno obce připomíná, že se zde kdysi ve 14. století též vyrábělo sklo, hutě později zanikly, ale ves zůstala.

Rozhledna Štěpánka – na vrchu Hvězda (959 m) nad Příchovicemi. Bývala označována jako Rigi Jizerských hor – takový text kraloval po mnoho let ročenkám Německého horského spolku. Štíhlá, 24 m vysoká osmiboká věž z cihel a pískovce je posazená na kamenném neogotickém podstavci. Rozhledna byla otevřena roku 1892 a je právem považována za jednu z nejkrásnějších rozhleden v Jizerských horách, ne-li v celých Čechách.

Polubenská zubačka – unikátní horská trať v obtížných podmínkách vyžadovala při stavbě mimořádná technická řešení. Dnes obdivujeme romantické střídání tunelů a mostů, hlubokých zářezů i vysokých náspů, to vše zasazeno do panoramatu Jizerských hor a Krkonoš. Stroje na této dráze byly neméně výjimečné, ale původní řešení ozubnicí bylo nahrazeno adhezím. Doporučujeme nastoupit ve stanici Kořenov a odsud jet na Tanvald a Železný Brod, cestou tak nepřijdete prakticky o žádnou zajímavost tratě: ozubnicové úseky na sklonově náročných úsecích, bezmála kilometrový Polubenský tunel a jeho kratší kolegy, několik vysokých i nízkých, kamenných i železných mostů nad říčním údolím… Unikátní scenérie pokračují i při jízdě do Železného Brodu.

Riegrova stezka – vede po pravém břehu kaňonovitého údolí Jizery se smíšenými lesními porosty a geologicky cenným útvarem a spojuje Semily se Železným Brodem. Stezka je zčásti vylámaná ve skále, zčásti vede po 80 m dlouhé železné visuté galerii nad řekou. Technickou zajímavostí je na levém břehu Jizery série tunelů (o celkové délce 743 m) na železniční trati Pardubice – Liberec, a na pravém břehu 1,3 km dlouhý vodní tunel, přivádějící od jezu na Jizeře vodu k elektrárně pod Spálovem, kde stezka začíná.