Objektivem Zdenko Feyfara

„Svatozář by zasloužily jeho oči. Tento fotograf  - básník nám svými fascinujícími obrazy objevil a otevírá svět, který my vnímáme, vidíme a známe tak málo. A který on vnímá, vidí a zná tak mnoho.“

Herec a rovněž jilemnický rodák Stanislav Zindulka v úvodním slovu k výstavě v Krkonošském muzeu Jilemnice, 1993

Stále s fotoaparátem v ruce křižoval své milované Krkonoše i Prahu. Za nejlepším záběrem šplhal do strmých kopců, na nejvhodnější světlo dokázal čekat hodiny, dny i měsíce. Zdenko Feyfar se již za svého života zařadil mezi legendy české fotografie.

Narodil se 2. března 1913 v rodině jilemnického lékaře  doktora  Jaroslava Feyfara,  jehož velkou vášní byla právě fotografie. Při svých cestách za pacienty po Krkonoších zachycoval krajinu a lidi v ní na úchvatných snímcích. Brával svého syna s sebou a ten pak horami  fascinován jim zůstal  po celý život věrný.

Po maturitě na jilemnickém gymnáziu se Zdenko Feyfar v roce 1933 vydal do Prahy. Po složitém období  války se místo lékařem stal fotografem.

Byl rád mezi lidmi, a když jich měl už přespříliš, prchal před nimi do hor. Tam sám naslouchal přírodě a souzněl s ní. Tak vznikly nádherné fotografie, které Krkonoše proslavily daleko za našimi hranicemi.

Výstava Objektivem Zdenko Feyfara byla slavnostní vernisáží otevřena v jilemnickém muzeu v pátek 15.března 2013 při příležitosti stoletého výročí narození tohoto  významného jilemnického rodáka.

Za hudebního doprovodu Základní umělecké školy v Jilemnici probíhala v Erbovním sále vzpomínka na velkého umělce a především  člověka.

Zdenko Feyfar  fotografoval Krkonoše ve všech ročních obdobích, za každého počasí, v nejrůznějším osvětlení. Znal své hory důvěrně, doslova každý hrbolek a pařez, ale stále byl jimi uchvacován.  

Zachytil tak například takzvané brokenské strašidlo, jak se nazývá fyzikální jev, kdy se v oblacích na okamžik objeví stín člověka stojícího na zemi. Na Feyfarově snímku je tedy fotograf sám.

Po zhlédnutí jen několika jeho fotografií má člověk nutkavou potřebu vzít batoh a vyrazit do Krkonoš nebo na procházku  starou Prahou a objevovat místa v takové kráse, v jaké je zachytil Zdenko Feyfar sám. A o to se snaží i výstava jeho fotografií.

Významné  a stejně fascinující jsou také jeho fotografie Prahy a řada skvělých portrétů.  Díky jeho vytrvalosti vznikla celá řada naprosto unikátních fotografií.  Fotografoval převážně své přátele a známé.

V roce 2000 bylo Zdenko Feyfarovi  uděleno čestné občanství města Jilemnice. Zemřel měsíc před svými 88. narozeninami 3. února 2001. Odpočívá v rodinné hrobce na jilemnickém hřbitově.